Fabia Sheenová

21. srpna 2012 v 14:12 | Makýsek Miku
Fabia Sheen je románová postava z bakuganu. Její Bakugan je Haos Aranaut. Měla snoubence, který zahinul ve válce. Fabia je úžasná kráska, která umí pořádně nakopat do zadku! Smějící se Je Nítijská princezna. (později královna) Při válce s Gandélií vyšle nouzový vzkaz na Zemi, ale když tam dorazí bude už pozdě, protože Ren z Gandélie bude tvrdit, že Nítia začala bitvu. Všechny tím přesvědčí až na Shuna, který hned jak Fabii uvidí bude chtít znát i její verzi. Později Fabia i se Shunem přemluvili bojovníky bakuganu, aby bojovali za Nítii. Postupně se zblíží s Danem, Renem a Shunem, který je k ní neobyčejně zdvořilí.
 

Chryzantéma

29. června 2012 v 18:25

Chryzantéma je má oblíbená květina, i když není tak krásná jako např. Růže. Odjakživa jí říkám "střapatice". Má mnoho tvarů a odstínů barev od bílé, žluté, přes bronz, purpurovou až po fialovou a dnes i zelenou - a přece je střízlivá. Má typickou, nenápadnou vůni, hodí se do moderní doby - a přitom je oblíbená po tisíciletí. Především v zemích východní Asie a Dálného východu, kde ji uctívali jako symbol Slunce. Před ní se skláněli i císařové. Vysloužila si atribut "královna podzimu". Je vytrvalou kamarádkou, protože málokterá řezaná květina dovede tak dlouho potěšit v neokázalé úpravě ve váze jako právě chryzantéma. V nepřetopené místnosti vydrží i déle než dva týdny.Kolik práce dalo po celá staletí vyšlechtit na tisíce proměn těchto krásných rostlin. Jsou rozšířené snad ve všech kontinentech. Jejich šlechtěním a pěstováním se zabývají zvlášť v posledních desetiletích přední firmy a ústavy v Evropě i v zámoří. Tradice pěstování těchto květin u nás je stále ještě zatížena "dušičkovým" předsudkem. Někteří lidé ji totiž stále spojují s podzimními plískanicemi, mlhami a potrhanými pavučinami babího léta, které halí zpola zapomenuté květiny kdesi na zahrádce do té doby, než je spálí mráz. Jen se zeptejte babiček, co to je chryzantéma? Možná vědět nebudou, ale řeknete listopadky, a okamžitě si vybaví hřbitovní dekoraci. Naštěstí si však u většiny ostatních laiků a samozřejmě i znalců získaly tyto květiny už dávno přízeň.Nejsme sice tak daleko jako třeba šlechtitelé a pěstitelé například v Nizozemsku, kteří patří ke světové špičce, přesto má šlechtění a pěstování chryzantém i u nás dobrou tradici. Klasik našeho zahradnictví F. Thomayer, velký propagátor této květiny, vyvolal již v roce 1904 obdiv na zahradnické výstavě ve Vídni svými výpěstky z říčanských školek. Jeho pokračovatelé mají nemalou zásluhu na rozšíření pěstování této květiny u nás.Naše šlechtitele a pěstitele čeká ještě mnoho práce - zejména v rozšíření celoroční řízené kultury. Jejím cílem je obnovit a rozšířit slávu české chryzantémy.S takovýmhle zaujetím opěvují starojaponské verše psané na vodu něžný půvab této květiny.Neměla to u nás jednoduché, zvlášť z hlediska jazykového. Její pojmenování pochází z řeckých základů - chrysos (zlato) a anthos (květ). Rozhodujícím podnětem tu nebylo zabarvení, ale jasný, třpytivý dojem, který její korunka na první pohled vyvolává, jak ostatně vyjadřují úvodní řádky.Původní domovinou chryzantémy je Čína, kde se tato kouzelná květina pěstovala více, jak před dvěma tisíciletími. Odtud se dostala asi ve 12. století do Japonska, kde byla šlechtěna a stala se národní a uctívanou květinou země. Je symbolem slunce, císařského dvora, stala se součástí státních znaků, je stylizována na mincích a nejvyšší Japonský řád je "Řád chryzantémy". Japonci se učili pěstovat učili pěstovat tuto nádhernou květinu od Číňanů, a když se to naučili, dokonale chryzantémy prošlechtili. Chryzantéma se do Japonska dostala, když už v Číně byla známá a v zahradách pěstována skoro tři tisíce let. Dřív než chryzantémy přišly do Evropy, znali Číňané již 160 odrůd této květiny. Největších pěstitelských úspěchů se Japoncům podařilo v 16. století. Z té doby pochází také obraz chryzantémové zahrady v Kjótu, který dodnes vzbuzuje obdiv. Symbolizuje japonské jméno chryzantémy "kiku", což je v překladu slunce.Do Evropy se dostaly chryzantémy z Číny v roce 1789 a pěstování se rozšířilo až v roce 1860, kdy byly dovezeny velkokvěté chryzantémy z Japonska. Praha poznala chryzantémy až v roce 1890, kdy je vystavoval zahradní architekt František Thomayer na Žofíně. O rok později byla výstava chryzantém uspořádána zahradníkem Dittrichem a vzbudil s nimi velkou pozornost.Za uplynulých 104 let se pěstování u nás rozšířilo a je stále ve větší oblibě. Chryzantéma je žádanou květinou ke všem příležitostem a slouží ke všem účelům. Je jedna z mála květin, která má všestranné použití a hodí se do jakékoliv nádoby. Dnes jsou vyšlechtěné takové odrůdy, které jsou špičkovým materiálem do kytic svatebních, na podání, pro výzdobu svátečního stolu. Žádná jiná květina nemá tolik tvarů a barev svého květenství a málokteré jiné květenství je tak trvanlivé, jak na rostlině, tak i uříznuté ve váze. Škoda jen, že zimní čas chryzantémám nepřeje, což také vyjadřuje báseň "První mráz" -
Jedině květ jen
Srdce mé touží utrhnout!
Jiní je šálí - kraj pustý je, něm -
Kde jste,
ó květy bílých chryzantém?



Blog

26. června 2012 v 19:19 | Maky
Dříve jsem měla blog, ale deaktivovala jsem ho, protože chci začít od znova. Tento blog bych ráda věnovala mím dvoum kamarádkám. Děkuji za vše Verčo a Terko. Snad se vám můj blog bude líbit.

Makýsek Miku

Kam dál

Reklama